| 24.11.2007 | Brno - IKEA, Lažánky, Macocha, Airport




    Brněnské prodejny firem Husqvarna, Stiga, Elektrolux a Volvo sice chtěly, abychom 15.IK zahájili právě před jejich auto-, moto-, sekačko- a vysavačosalony, jenže na rozdíl od IKEA nemají restauraci, a tak jsme se ani tentokrát nenechali přesvědčit k přerušení tradice a 24.listopadu se opět slétli ideově posnídat na Skandinávskou ulici. Ostatně není to jen výborná káva, plyšoví losové a příjemný personál, co nás do IKEA táhne - nejvyšší management při naší poslední návštěvě totiž zjistil, že jestli to takto půjde dál, tak za další dvě tři ideovky se do restaurace už nevejdeme a proto přislíbil, že se ji pokusí zvětšit. Takže jsme se tak trochu přišli i podívat, jak to s tím slibem vypadá. A skutečně, jak IKEA slíbila, tak se také děje a to i přes to, že je zdejší restaurangen v rámci objektu tak nešťastně umístěn, že kvůli jeho rozšíření bude třeba rozšířit i ostatní prodejní plochu. Podle našich předběžných odhadů bude tedy vedlejším efektem to, že po dokončení úpravy restaurace budeme mít v Brně největší IKEA prodejnu v ČR!! Tak to je myslím docela fajn, to velmi vítáme!

    Nyní je však restaurace díky stavebním úpravám ještě o něco menší než obvykle, a tak bylo docela prima, že přespolní dorazili o více než hodinu později - uvnitř nám tak zbylo mnohem víc místa, kávy a medovníků. Současně to zpoždění zapříčinilo, že se optimistický wing naší letky raději ani nepokusil protlačit hlasování o tom, jestli by bývalo nebylo lepší sejít se dnes o hodinu dříve a program zahájit na letišti, které jsme z důvodu velkého provozu nemohli navštívit v rozmezí 10 - 15 hod. Nebylo! Jak informovanější část letky naprosto správně předpokládala, i 10 hodina je vzhledem k obrovským vzdálenostem pro některé členy jen stěží zvládnutelná...


    Předletový briefing se tedy uskutečnil až na parkingu, což vůbec nevadilo, protože původně schválený letový plán se změnil pouze v tom detailu, že návštěva Macochy byla přesunuta až na dobu po obědě, na který se všichni moc těšili. Převážil totiž názor, že kdyby si někdo z těch, kdo posledně chyběli na prohlídce Punkevní jeskyně, chtěl skočit podívat se až na samé dno, tak že by byla škoda padat tam bez oběda.

    Aktualizovaný letový plán tedy vypadal zhruba takto:
-----------------------------------------------------------
 09:30  slet u IKEA (49°9'19.69"N, 16°37'44.889"E)
 10:00  kafé + zákusek v IKEA Restaurangen + čekání na nejvzdálenější soudruhy
 11:15  přelet do Restaurace Lažánky (49°21'3.053"N, 16°42'32.213"E)
 12:00  Hermelínové a zvěřinové ideové hodování a konferování
 14:15  přelet nad Macochu
 14:33  kochání se pohledem do propasti
 15:00  přelet na letiště Brno
 15:30  excursion
 17:00  přelet do V-Klubu
 17:30  pokračování konference
-----------------------------------------------------------

    Přelet do Lažánek proběhl za deště, takže se po pár kilometrech nepoznal rozdíl mezi stroji, které byly leštěny den předem a Edou, který svého oře vychytrale umyl až bezprostředně před srazem. To samé sice učinily i zelené sáábistky, jenže k tomu použily myčku, která však byla dál než Edových 200m, takže to jejich mytí před IKEAou už nikdo neměl nárok poznat....


    Lažánecké parkoviště bylo obsazeno a prohlášeno za švédské území přesně podle plánu, a to dokonce pod odborným dohledem majitele. Na vlastním hodování došlo k zajímavému paradoxu, protože jak jinak nazvat to, když si řízek od Hirsche objednávají hlavně íčkaři (a dvojzenithník). A nutno říct, že si opravdu pochutnali!


    Po velmi dobrém obědě tedy následovala cesta k nejlepšímu undergroundovému výhledu, jaký si můžeme představit a pak rychle na letiště. Tam se k nám definitivně připojili poslední účastníci, čímž se počítadlo zastavilo na 25 kusech exkursechtivců.


    Prohlídka začala v odbavovací hale, která byla sice otevřena již loni, nicméně díky nezaměnitelnému designu od Petra Parolka se o ní zcela jistě bude mluvit jako o "té nové" až do chvíle, než se postaví nějaká ještě novější (pokud si jí ve stínu této nové vůbec někdo všimne).

    Co se dělo dále pochopitelně nesmíme říct, a to až do chvíle, kdy jsme se přesunuli do hasičské zbrojnice. Zajímavou (proti)požární techniku jsme si však mohli prohlédnout pouze uvnitř, což je docela z podivem, vezmeme-li v úvahu, že mnozí z nás ještě nikdy před dnešním večerem neřídili letový provoz ani nenaváděli letadla na přistání. Ale většinou šlo jen o docela malá letadla, teda až na Pepého, kterému bylo svěřeno bachraté Il-76. K této volbě samozřejmě nedošlo proto, že by Pepé z naší skupiny jakkoli vyčníval (mnozí se jej toho dne naopak ani nevšili), dokonce ani proto, že sám létá tím směšným paraglidem, ale samozřejmě jen díky jeho jedinečné zkušenosti s bržděním velkých hmotností pohybujících se závratnou rychlostí po letištní dráze - viz 14.IK. Ale zpět z věže do zbrojnice, kde jsme mohli obdivovat především docela nepřehlédnutelný hasící speciál SIDES S2000 a tak trochu i jeho menšího bráchu na podvozku Fordu F550 RIV. Zde jsou pro zajímavost jejich parametry v porovnání s klasickou TATROU 815:

.
 zběžné porovnání hasičské techniky
typ: |   SIDES S 2000   FORD F550   CAS-32 T815
Motor:: |   SSCM Poyaud Diesel V 12   Ford Triton V8   TATRA V12
Objem válců: |   21 lt   5,4 lt   12,5 lt
Výkon: |   530 kW   191 kW   235 kW
Rozměry: |   10,9 x 3,05 x 3,85 m   7,5 x 2,4 x 2,9 m   9,0 x 2,2 x 3,3 m
Celková hmotnost: |   38,5 t   7,9 t   22 t
Max.rychlost: |   108   154   98
Zrychlení: |   0-80 za 35s   ???   0-50 za 23s
Voda: |   14 000 lt   1 200 lt   8 200 lt
Pěnidlo: |   1 200 lt   180 lt   800 lt
Výkon čerpadla: |   6 700 l/min   1 600 lt/min   3 200 lt/min
Dostřik: |   75 m   ???   70 m


    Celá exkurze byla nesmírně zajímavá a jak jsme se dozvěděli, tak v budoucnu už nejspíš i zcela neopakovatelná. Dík za trpělivost, hodně zajímavých informací a jedinečné zážitky patří panu Martinovi Poláškovi (AIRPORT Brno). V souvislosti s jeho výkladem musíme přiznat, že tím nejdiskutovanějším tématem hovoru se po prohlídce kupodivu nestala letištní budova ani technika, dokonce ani letecká technika, nýbrž gepard z biologické ochrany letiště, o kterém se náš průvodce zmínil hned na začátku prohlídky. V podstatě jsme se po exkurzi rozdělili na dva tábory, přičemž první polovina zúčastněných tvrdila, že geparda si pan Polášek samozřejmě zcela vymyslel, ale nechtěla mu to kazit, proto nic neřekla. A druhá půlka + Pepé naopak tvrdila, že to není vymyšleno, protože gepard má opravdu ty zvláštní drápky, nicméně o tom, že by na letištích byly ruku v ruce (resp. packu v pařátu) se cvičenýma sokolama i cvičení gepardi také nikdy neslyšela. Ale proč ne. Jenže večer po marném googleování pak minimálně půlka z této půlky také pochopila, že se stala obětí nejapného, nicméně kvalitního žertu. Snad jen pro pobavení i všech ostatních zopakuji, že nám bylo podsunuto, že na ochranu letiště před zajíci, jeleny a podobnou nelétavou havětí zde mají gepardíka, který, jak známo, ve volné přírodě loví tak, že dostihne kořist, zalehne ji a vysoko položeným drápkem na přední pacičce (který má ta místní kočička pro jistotu zabandážován) jí roztrhne tepnu. Zde je však gephard cvičen tak, aby srnku-narušitelku jen dostihl, zalehl a dále vyčkal příjezdu zodpovědné osoby (= páníčka), který narušitelku následně odchytne a odveze za hranici letiště. Dobrý, ne?


Po letišti jsme se rozloučili se vzdálenými účastníky výletu a pokračovali do oblíbeného V-klubu na Kravák provést vyhodnocení akce. Poděkovaní tedy patří:


    -    všem, že si na ostatní udělali čas, především pak novým tvářím. Doufáme, že se uvidíme i příště.
    -    všem také za příkladné chování ve formaci - myslím, že tolik co nyní se toho společně ještě nikdy před tím nenalítalo.
    -    všem, co poskytli obrázky, tedy DaviDovi a Malibu(žkovi)
    -    Kaaati za nápad a přípravu letištní návštěvy.
    -    Jurášovi za nápad a přípravu výborného oběda.
    -    Díky také všem, co se přihlásili, nakonec jim to nevyšlo, ale dali vědět .

    Díky těm ostatním, a bohužel jich nebylo zrovna málo, se asi budeme pro příště muset vzdát některých podobných exkurzí, protože ne všude, kde chtějí mít seznam účastníků předem, budeme mít takové známosti, které zaručí benevolenci k přesmolování seznamu těsně před vstupem. A to je myslím docela škoda...

    Pokud jste v textu nenašli zmínku o nakládaném hermelínu, tak je to proto, že jsme se ohleduplně dohodli, že o něm nebudeme mluvit. Můžeme jen opatrně připustit, že jsou s touto pro nás tak základní potravinou a její kvalitou poslední dobou tak zásadní problémy, že nás to přimělo k úvaze o tom, zda by nebylo vhodné na nějakou méně zimní akci vyhlásit Hermelínový piknik spojený se soutěží o nejlepšího nakladatele.

    Ještě bych rád zmínil, že reportáž z této mírně jubilejní IK bude ve čtvrtek zveřejněna v deníku Svenska Dagbladet. Jen se neví jistě, který čtvrtek to bude a vlastně ani úplně přesně nevíme, jestli to ten laskavý novinář a fotograf v jedné osobě nepošle do úplně jiného dagbaldetu. Mluvil s ním totiž Juráš a protože diskutovali i ostatní švédské dagbladety, tak si teď tím zmíněným není úplně jistý. Takže to prosím sledujte (včetně titulních stran!), protože kdo tuto reportáž najde první, vyhrává dvojitou porci toho nejlepšího nakládaného hermelína!



Toto je hrubý soupis přilétnuvších:
   
    -    Jerry s Ilčou
    -    malibu s Ivčou
    -    Dandy se Simčou a Trollíkem
    -    Ewelyn bez Vlny
    -    Tom237 s Řehořem, bez Saně
    -    Baniito s Davidem a Marcelem
    -    NoRtOn s Verčou
    -    Puki
    -    SobaThor
    -    Kaaata
    -    Eda
    -    Budul
    -    Juráš
    -    Draken
    -    a další, co průběžně přilétali a odlétali...




= dr =



zde jsou všechny ostatní fotky
Tady se dozvíte více o nové odbavovací hale a Petru Parolkovi (1972!)
a tady o tom požárním SIDESu
a zde o menším FORDU F550
a tady je možná velmi překvapivé rozuzleni jedné gephardí otázky :-P



...a tady se 15.IK diskutuje